Každému z nás už se v životě stal nějaký úraz. V tomto článku se budu věnovat těm méně závažnějším úrazům, které nezpůsobí trvalé následky nebo invaliditu. Nechme nyní stranou debatu, zda je připojištění těchto „beznásledkových“ úrazů výhodné či nikoliv, to závisí na finanční situaci, profesi a jiných faktorech u daného jedince či rodiny. Co se však stane v situaci, když si způsobíte úraz a pojišťovna Vám řekne, že dle jejího výkladu se nejedná o úraz? Kdy může taková situace nastat a jak s ní můžete naložit?
Pojďme se na celou problematiku podívat z hlediska teorie. Pojišťovny zpravidla nahlíží na úraz jako na „nenadále působení zevních sil nebo vlastní váhy“ řečeno zjednodušeně. V praxi to znamená, že daná situace musí nastat neočekávaně, nenadále a nedá se předvídat. Uveďme si pár příkladů: Uklouznu na náledí a po pádu na zem si přivodím zlomeninu. Pořežu se při krájení zeleniny. Převrhnu na sebe horký čaj a opařím se. Zakopnu na schodech a při pádu si zlomím zápěstí atd., atd. Ve všech těchto případech se jedná o nenadále a neočekávané děje, které se nedaly předpokládat a tudíž by měly zakládat právo na pojistné plnění z úrazového pojištění, kterým může být např. pojištění denního odškodného úrazu či tělesného poškození úrazem apod.
Naopak typickým příkladem tzv. neúrazového děje může být zdvihání těžkého břemene, při němž dojde k přetržení svalu, šlachy, vyhřeznutí meziobratlové ploténky atd. Vědomě jste se přetížili a pojišťovna může argumentovat tím, že se dalo předpokládat, že dojde ke zranění. Příkladem může být (ne) jeden fotbalista, který si vlivem přetrénování přetrhnul achillovu šlachu nebo kulturista, jenž si při tlakovém zdvihu činky vleže (tzv. benchpressu) utrhnul úpon šlachy v rameni a dále si poškodil celé kloubní pouzdro.
Jak tedy v případě úrazu obecně postupovat? Pomineme-li zkreslování úrazového děje a vystavování se postihu za pojistný podvod, což rozhodně nedělejte, doporučuji Vám tento postup:
- Vždy se před hlášením škodní události poraďte se svým poradcem, jenž Vám pojištění sjednal. Někdy může špatně zvolené slovíčko či slovní formulace způsobit zamítnutí plnění i v případě, že na něj máte nárok.
Pozn: Často mi volají noví klienti, že jejich poradce pomoc s řešením škodní události neřeší a jen sjednává smlouvy a jestli bych jim s tím pomohl.
- Uschovejte si veškeré lékařské zprávy z léčení pro potřeby hlášení škodní události pojišťovně.
- Máte-li úraz, jehož léčení bude dlouhodobé, můžete uplatnit nárok také z pojištění pracovní neschopnosti, pokud jej máte sjednané. Toto připojištění pak kryje i neúrazové děje, je-li sjednáno i pro případ nemoci. Pozor: U některých pojistných produktů je nutné hlásit tuto událost do tzv. karenční doby, jinak Vám pojišťovna odmítne plnění.
- Poznámka: Samozřejmě již dnes existují pojistné produkty, které umí pojistit i tzv. neúrazové děje a tyto jsou pak hrazeny z úrazového pojištění. Na každá pojišťovna však takovýto produkt má.
Závěrem dodám, že ne vždy je nutné mít pojištěny tyto úrazy, jenž vyloženě nezpůsobí trvalé následky či invaliditu. To platí zejména v případě, pokud disponujete dostatečnou finanční rezervou. Účelem pojištění osob by totiž mělo být primárně krytí vážných případů úrazů a onemocnění, kdy dojde k dlouhodobému či trvalému propadu vašeho příjmu. Může se jednat o již zmiňované trvalé následky úrazu, invaliditu či dlouhodobou pracovní neschopnost. Dále pak smrt daného člověka, na jehož příjmu jsou závislí další lidé. Tak či onak vždy říkám, že lepší je být dobře pojištěn a nikdy toho nevyužít a klidně spát, než být nepojištěn a skončit s nízkým invalidním důchodem od státu. Murphyho zákony totiž bohužel fungují, to už mám za svých 16 let praxe ověřeno. Buďte tedy opatrní, abyste nemuseli svého pojištění nikdy využít….