V posledních dnech se mi množí dotazy, jak je to vlastně s tím tornádem v pojištění občanského majetku? Pojďme se na celou situaci podívat širší optikou.
Pokud máte pojištěný majetek na tzv. živelní rizika, jedním z nich bývá vždy i riziko vichřice. Ta je zpravidla definována jako pohyb masy vzduchu (větru) o rychlosti minimálně 75 km/hod. Pozn: Toto číslo se může napříč pojišťovnami mírně lišit.. Jelikož tornádo patří zjednodušeně mezi jistý druh vichřice, je tedy kryto pojištěním, jenž obsahuje toto živelní riziko.
Poškodí – li Vám vichřice, tornádo, případně jiné živelní riziko váš majetek, neznamená to však ještě, že máte vyhráno. U pojištění majetku je totiž důležité, aby vaše pojistná smlouva obsahovala pojistnou částku, rovnající se tzv. nové ceně vašeho majetku. Pojďme se na toto téma podívat trošku podrobněji.
U staveb rodinných domů, rekreačních nemovitostí a dále pak vybavení domácností všech typů nemovitostí by měla pojistná částka tohoto pojištěného majetku odpovídat tzv. „nové ceně“, nebo – li ceně, za kterou poškozený nebo zničený majetek opětovně obnovíte.
Příklad: Vznikne škoda na domě v takovém rozsahu, že je nutné provést jeho demolici. Pojistná částka domu a domácnosti musí tedy odpovídat ceně, za kterou zničený dům opětovně postavíte a vybavíte nově jeho domácnost nábytkem, oblečením, spotřebiči atd…. v takovém rozsahu, v jakém byla vybavena před vznikem škody. Doporučuji počítat i s rezervou na odvoz sutin a poplatkem za jejich recyklaci. U pojištění bytu by měla jeho pojistná částka korespondovat s jeho tržní cenou. Pozn: Všimněte si rozdílu oproti rodinnému domu, kde nás jeho tržní cena nezajímala, protože vycházíme z tzv. nové ceny.
Co tedy hrozí, pokud bude pojistná částka Vašeho majetku nižší, než jeho skutečná hodnota? V tomto případě půjde o tzv. „podpojištění“ a pojišťovna může krátit pojistné plnění v takovém poměru, v jakém došlo k podpojištění. Uveďme si příklad: Rodinný dům, jehož opětovná výstavba by dnes stála 6mil. Kč je pojištěn na 3mil. Kč, jelikož pojistka je už velmi zastaralá a tudíž nerespektuje aktuální novou cenu domu. Jedná se tedy o podpojištění ve výši 50% (3mil. Kč/6mil. Kč). V případě totální škody bude tedy pojišťovna krátit pojistné plnění 50% a poškozený dostane vyplaceno od pojišťovny pouze 1,5mil. Kč (0,5x3mil. Kč). A nyní si řekněme, proč jsem napsal že „pojišťovna může krátit“. Není totiž pravidlem, že ke krácení musí ze strany pojišťovny dojít vždycky. U menších škod si většinou pojišťovna nevšimne, že je pojištěný majetek podpojištěn. Dále existují produkty pojišťoven, které ať už oficiálně nebo neoficiálně tolerují určité procento podpojištění, zpravidla 15 až 20%.
Je tedy nutné říci, že by si každý klient měl hlídat to, zda je pojistná částka jeho majetku aktuální. Dobrý finanční poradce si toto u svých klientů hlídá sám a čas od času doporučí svým klientům aktualizaci. Důležitý je také rozsah pojistného krytí, jelikož Murphyho zákony fungují a může se stát, že zrovna to dané nepojištěné riziko vám pak způsobí znatelnou škodu. Příkladem může být nepojištěné riziko povodně a záplavy a klientovi pak proteče domem tisíciletá voda z vylité řeky či bahno z polí, jenž napáchá velké škody.
Závěrem dodám, že v majetkovém pojištění lze již dnes pojistit nejen živelní rizika, ale také spoustu dalších rizik jako jsou strojní pojištění, přepětí, zkrat, vodovodní škody atd… Velmi důležité je také mít pojištěnou odpovědnost za škodu, ale o všech těchto věcech si povíme více až v dalších článcích.